O nás 

Ve dnešní době není lehké vysvětlit laické veřejnosti, že myslivci nejsou lovci. Naše lidová, okolními státy obdivovaná a opěvovaná, česká myslivost, se kvapem ztrácí. Myslivost s nádhernými tradicemi, vlastní mysliveckou mluvou, spojující trubače, kynology, sokolníky, zaniká. 

Díky škodám, které zvěř působí na zemědělských a lesních porostech, se navyšují ze stran majitelů a pachtýřů polí a lesů požadavky na uplatnění těchto škod. Někdy škody oprávněné, někdy škody smyšlené a zkreslené končí u soudů, vznikají letité spory a spousta nenávisti. Někdy pravda zvítězí, mnohdy ale dochází k likvidaci stávajících spolků a následnému komerčnímu užívání honiteb, ve kterých se nájem vyšplhá do nehorázných výšin. Pak začíná právě ten poplatkový lov, jehož výtěžek musí pokrýt vysoké nájmy. V tomto okamžiku se nehledí napravo ani nalevo, loví se vše. Žádná úcta, žádné znalosti, žádná pocta ulovené zvěři - právě ZDE končí naše tradice české myslivosti a myslivecké desatero, které každý z myslivců slíbil ctít a dodržovat při pasování na myslivce po složení zkoušek z myslivosti. 

V tomto momentě se mne to dotýká natolik, že nechci jen stát a nečinně přihlížet, jak komerce ničí desítky let našimi předchůdci budovanou českou myslivost.

A koho jiného učit od základů o přírodě a myslivosti, než samotné děti. Snad jim pomůžeme získat už od dětství jiný pohled na les, louky, pole a vše živé, co se v nich ukrývá. Snad si odnesou něco málo z dětství do dospělosti a předají svým vlastním dětem pár těchto poznatků. 

Proto byl založen myslivecký kroužek "Jelínci ze Čtyřmezí". Přišel nápad z řad mých přátel, Víťi Švehly, že by nebylo od věci děti naučit i o chovu domácích zvířat. Náhle další nápad - když se budeme učit o lese a loukách, tak proč nepovědět i něco o včelkách. A tak jsem oslovila zdejšího mladého včelaře Honzu Hlouse, zda by nemohl dětem povědět, kde se vlastně ten med bere. O pomoc s vedením kroužku jsem požádala kolegu myslivce z MS Malenice Luboše Sekáče, také Kamilu Nágrovou, učitelku MŠ a Marušku a Honzu Dáňových, kteří se také věnují aktivně myslivosti.. A proč právě název "Jelínci ze Čtyřmezí"? "Jelínci" proto, protože Jelen Sika Japonský je zde nejrozšířenějším druhem volně žijící zvěře. A "Čtyřmezí"? Hledala jsem v okolí nějaká zajímavá místa. Je jich tady spousta - Citeř, Krmníky, Na Bábách, V horách, Pod Kamenným křížem, Na Bílkách, Malenice apod. Žádné z těchto míst ale nijak nespojuje okolní vesnice, ze kterých budou děti na kroužek chodit. "Čtyřmezí" je místo, kde se protínají hranice čtyř katastrálních území - Hodoviz, Dražeň, Pláně u Plas a Štichovice a stékají se zde potoky Chladná a Osojenský potok. 

Doufáme, že budou děti spokojené, budou se vždy těšit na další kroužek a že jim předáme nové poznatky.